Spor s Lorenc Logistic s.r.o. Klatovy

     

    Protiprávní postup při přijímání

    nových zaměstnanců, ve firmě

    Lorenc Logistic s.r.o. Klatovy

     

      

     


     

    Stanovisko Odborového svazu dopravy k nevyplacení cestovních náhrad a mzdy v souvislosti s tzv. studijní jízdou, před uzavřením pracovního poměru

     

    Zákoník práce nezná pojem „práce na zkoušku“. Závislou práci definuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP) v § 2 jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době, na pracovišti zaměstnatele, případně na jiném dohodnutém místě. Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu (§3,ZP). Základní pracovněprávní vztah je podle zákoníku práce pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o prácích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).

     

    Náležitosti smlouvy, kterou s panem Janem Porubou zaměstnavatel dne 1. 12. 2017 uzavřel, jasně potvrzují, že se nejednalo v rámci studijní jízdy o žádné jakési výběrové řízení, neboť pro něj je podle Nejvyššího správního soudu typické, že probíhá pouze omezenou dobu, zpravidla v řádu desítek minut až jednotek hodin. Zaměstnavatel se odvolává na obsah smlouvy, kterou s panem Porubou uzavřel dne 1. 12. 2017 podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, kdy strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Právní jednání je však nutno posuzovat podle jeho obsahu, nikoliv podle toho, jak toto jednání účastník označil. Vzhledem k tomu, že studijní jízda byla sjednána písemně a časově před tím, než ji pan Poruba nastoupil, může se obsahově jednat i o to, že takto uzavřenou smlouvou byla vlastně sjednána zkušební doba.

     

    Práce na zkoušku, tedy práce bez uzavření pracovněprávního vztahu, zůstává často prací bezplatnou. V souvislosti s tím je však třeba upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2014/2000, podle něhož "rozhodující pro poskytnutí mzdy není ani okolnost, zda práce byla vykonávána ve sjednaném pracovním poměru. Sama okolnost, že nebyla platně uzavřena pracovní smlouva, totiž ještě neznamená, že zaměstnavateli nemůže vzniknout povinnost peněžitého plnění vůči fyzické osobě. Není-li totiž platně sjednána pracovní smlouva, ale fyzická osoba již začala pro zaměstnavatele s jeho souhlasem pracovat (nebo pro něj po formálním zániku pracovního poměru pracovat nepřestala), vznikne tzv. faktický pracovní poměr, tedy právní vztah, v němž oběma účastníkům vznikají práva a povinnosti posuzované podle zákoníku práce. Protože nejde o pracovní poměr, neplatí pro něj ustanovení o skončení pracovního poměru, o délce výpovědních dob apod. Fyzické osobě však vždy musí být vydáno bezdůvodné obohacení, které zaměstnavateli vzniklo tím, že přijal od fyzické osoby plnění z neplatného právního úkonu." Existuje tedy možnost vymáhat za výkon práce finanční odměnu po zaměstnavateli soudně.

     

    Zaměstnavatel argumentuje tím, že nevznikl žádný pracovní poměr, s tímto názorem nelze souhlasit, protože dle názoru právního oddělení OSD vznikl faktický pracovní poměr, resp. pracovněprávní vztah vznikl konkludentně. K tomu je nutno odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 8. 2017, sp. zn. I. ÚS 615/17, podle něhož i kdyby pracovněprávní vztah nevznikl konkludentně, nemůže být zaměstnanci odepřena ochrana podle tzv. faktického pracovního poměru. Jednání zaměstnavatele by bylo takto i v rozporu s právem EU (čl. 45 SFEU), přičemž do působnosti tohoto článku spadají i uchazeči o práci a ochrana plynoucí z tohoto článku není závislá na existenci platného pracovněprávního vztahu.

     

    Dále zaměstnavatel argumentuje tím, že pan Poruba dobrovolně souhlasil v uzavřené smlouvě s tím, že jízda bude absolvována bez nároku na odměnu. S tímto jeho tvrzením nelze taktéž souhlasit, na základě ust. § 4a odst. 4 zákoníku práce, které uvádí, že pokud se zaměstnanec vzdá práva náležející mu ze zákona, kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu, nepřihlíží se k tomu. Jedná se tedy o úkon, který je zdánlivý, resp. nicotný a není schopen vyvolat předpokládané následky. Jinými slovy, pokud jsou naplněny znaky závislé práce, pak zaměstnanci mzda či odměna náleží, i kdyby se jí na základě dohody se zaměstnavatelem vzdal.

     

    V uvedené věci se navrhuje zaslat zaměstnavateli tentokrát již předžalobní výzvu, kde bude vyčísleno plnění jako požadované bezdůvodné obohacení na straně zaměstnavatele a rozvedena dle výše uvedeného právní argumentace i s možností upozornění na sankce vyplývající ze zákona o inspekci práce.

     

    18. 12. 2017

    Vypracovala: PhDr. Mgr. Martina Roučková

     

     

     

    Přihláška Zo OSD A.I.D.T.

    Náš transparentní účet

    Pomáháme

    Podporujeme

    Sociální sítě

       Zo OSD A.I.D.T. na FB stránkách

       Zo OSD A.I.D.T. na Instagramu

      Zo OSD A.I.D.T. na Twitteru

      ZoOSD AidT - Veřejná FB skupina

      AidT Germany - FB INFO

    Jsme Zo OSD A.I.D.T.

    Výhody členství

    Spolupracujeme

    Sport & volný čas

    Odkazy