Řidiči pomáhejme si!

Pro někoho možná naprosto banální věc, někdo řekne, že to s AIDT nijak nesouvisí, ale já se domnívám, že souvisí a pokusím se vám hned vše vysvětlit. Mnozí z vás jezdí už nějaký ten rok, někdo pravidelnou linku, jiný jezdí klasické rozvozy či sběry… a jistě si sem tam všimnete nějakého nováčka. A stejně tak já si před pár dny všiml mladého kolegy, který zřejmě poprvé couval na rampu, pak dle instrukcí šéfa měl ve volné chvíli zkontrolovat a případně dolít olej. Evidentně jej nikdo řádně neproškolil, neboť kolem auta doslova zmateně pobíhal a když konečně našel způsob, jak kabinu zvednout (Iveco Eurocargo), kabina ne a ne jít nahoru. Nedalo mi to a zeptal se, zda nepotřebuje pomoc, evidentně se mu v tu chvíli ulevilo. Ještě bych měl uvést, že v danou chvíli na stejném místě stálo dalších 5 aut, tedy 5 kolegů, kterých se možná styděl optat a jistě se každý z nás dokáže vžít do jeho pocitů, vždyť všichni jsme nějak začínali. Ale zpět k věci, po nezbytných opatřeních spolu s dobře míněnými radami jsme kabinu zvedli, společně zkontrolovali olej, dolili potřebné množství a vy se teď jistě ptáte, proč vám to vlastně povídám, vždyť podobných zážitků má nejeden z vás možná tucty.

A jsme u jádra věci, napadlo vás někdy, že právě vy na svých cestách „vychováváte“ novou generaci? Že jste to právě vy, kdo v danou chvíli nejen že dokázal ochotně pomoci druhému, ale zároveň poradil a názorně ukázal, jak na to? Že ten kolega si z prvního dne v práci nebude za pár let pamatovat jen ten stres, ale především to, že mu v pravou chvíli kdosi podal pomocnou ruku? A že mu třeba v tu chvíli ukázal, jak soudružní dokážeme být a bez ohledu na to zda se známe či nikoliv, si dokážeme pomáhat? A proč? Jednoduše proto, že jako řidiči z povolání musíme stát při sobě, pomáhat si a snažit se o to, aby ti co přijdou po nás, mohli to dobré co je v nás, předat dalším generacím.

Takže vás moc prosím, nebuďme k sobě lhostejní, dívejme se dobře kolem sebe a pomáhejme si! To jakým směrem se bude dále ubírat nákladní doprava, závisí především na nás řidičích.

 

Daniel Kaftan